Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bolesti břicha

27. 10. 2018

Toto léčení souvisí s předešlým příběhem s horečkou 38C. Jedná se o fyzické projevy, které se vyskytly společně..tedy viděno "očima západní medicíny":zánět v tlustém střevě a z toho vyplývající horečka. 

Popis problému klientkou: bolesti v celé levé části břicha, od žeber po podbřišek, tam nejvíce - bolest při chůzi, sezení, ležení.

V terapii nejprve přišla informace o tom, že jsou střeva zanešená a že je potřeba je vyčistit a byl doporučen vhodný způsob. Dále pak, že příčinou oslabení je oslabená stěna střeva, že je příliš tenká..požádala jsem o ukázání duchovních příčin těchto potíží a ukázaly se následující informace:

ukazuje se život klientky, kde byla mužem, synem zámožného měšťana, který byl velice přísným otcem..k jídlu měli většinou maso, tučné a jedli i žili velice bohatým způsobem života...pro chlapce (klientku) to bylo nepřijatelné...ten způsob žití "jako prasata v žitě", když všude kolem je tolik bídy a chudoby a hladomoru..otec má jasno, každý si za svoji situaci může sám..on se také vypracoval a nebude tudíž podporovat žebráky a budižkničemi..chlapce to hrozně trápí, je velice citlivý a každé jídlo je pro něj utrpením..nedokáže STRÁVIT celou tuto situaci, kde není schopný těm lidem pomoci..má velice silné sociální cítění. Každé to tučné jídlo mu způsobuje bolesti a jak ho odmítá mentálně, tak je pro tělo nesmírně těžké až nereálné ho přijmout a strávit fyzicky. Nejraději by jedl jen obiloviny a lehká jídla a ne furt ty hromady masa a masa a masa..nenávidí to..nenávidí sebe, že je tak neschopný se tomu všemu postavit a sjednat pořádek dle svého vyciťování. Tento svůj nahromaděný vztek obrací proti sobě, neumí to ventilovat ven, otec je velice přísný a on prostě nemá na to, aby se mu postavil..celým tímto postojem si ve střevě vytváří nádor. Je to vyloženě zhmotnění té jeho vnitřní bolesti a bezmoci..umírá pomalu a ve velkých bolestech..nádor je na levé straně. Před smrtí je vyhublý na kost, není schopný přijímat žádnou potravu, jen na tom břiše je velká boule - ten nádor. Je velice vyčerpaný a unavený tímto životem, kde nedokázal najít smysl a sílu pro nějaké jednání, které by bylo v souladu s ním, jeho duší..ze života odchází smutný a uzavřený..zklamaný životem i sám sebou.

Jeho otce celá ta situace také velice poznamenala..především jeho ego a přesvědčení, že je všemocný, když je bohatý a že vše si dokáže koupit a obstarat..nedokázal mu pomoci a zachránit mu život..nebyl nikdo, kdo by mu mohl od té rakoviny pomoci..to mohl udělat jen chlapec sám a na to neměl sílu..otec po jeho smrti velice zeslábl a zchátral..velice syna miloval i když svým způsobem a jeho odchod byl pro něj veliká ztráta a rána..ke konci života, otec, přehodnotil hodně svých hodnot a dokonce byl schopný jakési charity..jídlo, které již sám nespotřeboval, již nevyhazoval psům či pryč, ale nechal je nosit žebrákům..v posledních dnech svého života jim ho nosil i sám. Snažil se pochopit, co cítil jeho syn a co se mu snažil za svého života vysvětlit. Otec se snažil najít empatii a sociální cítění..vlastně i klid na duši..hodně "změknul" už to nebyl takový drsňák  a tvrďák..srdce se mu obměkčilo a když umíral, tak plakal..radostí, že našel emoce..že dokázal, díky synovi, překonat svoje ego a alespoň vykročit jiným směrem..směrem empatie, soucitu a solidárnosti. Po smrti syna hledal, ale nenašel.

Nyní tedy duše obou měli možnost si to vše vyříkat. Otec byl velice pokorný a prosil o odpuštění. Syn nejprve potřeboval vše pochopit.

Synovo učení: Nevzdávat se a jít za svým cílem osvěty a sociálního cítění a dohoda s otcem, že ho přivede na "správnou cestu".

Syn ovšem netušil, že to přivedení otce na "správnou" cestu bude přes jeho vlastní smrt (což tak ale nemuselo nutně být, byla to jen jedna z možných variant). Syn je tedy mile překvapen, že dohodu splnil, ale stále je v něm smutek a takové vzdání se životní síly..je tedy potřeba najít ten okamžik, kdy se té síly vzdal a vzít si ji zpět...bylo to u stolu, u jídla, kdy otec stále mele to své a nevnímá syna..už po milionté..a syn to vzdává..prostě se vnitřně rozhoduje, že už na to nemá sílu a že to celé vzdává, tím ale dává "zelenou" nemoci, aby se mohla plně rozvinout a napadnout jeho buňky a tělo.Dal jasný signál:" a ted si se mnou dělejte co chcete, mě je to už všechno úplně jedno a nebudu to už řešit, nechci, nemá to cenu, nemám na to už sílu a ani chuť". Na celou situaci jsme se podívali, syn byl zaskočen, jak málo stačí pro to, aby se nemoc rychle a destruktivně rozběhla tělem..tělo se vůbec rakovinovým buňkám nebránilo.."složilo" ochranu a jen čekalo, co se bude dít dál...syn je z toho co vidí v šoku chce se mu křičet, že to tak nechtěl, že to bylo jen momentální vyčerpání a že by stačilo jen pár dní a už by byl zase připraven obhajovat své pravdy..cítí to jako křivdu, že takové malé uklouznutí-zaváhání-nebo polevení v bdělosti a hned to nabralo takovou rychlost a fatální konec. Stále tam má postoj malého ukřivděného dítěte, které za nic nemůže, kterému jen ubližují a ono nemá moc nad svým životem..takže vlastně se jedou stále stejná témata, které klientku provází i aktuálním životem- nepochopení/špatná komunikace (a to nejen s tělem)-tělo v tom životě jasně reagovalo na její pokyny, ale to v té situaci nebylo vidět a ještě tělo bylo obviněn, že se nebránilo a dovolilo rakovině se rozrůst a způsobit smrt..je potřeba dát synovi trochu času, aby si všechny ty informace sedly a trochu se vše uklidnilo.

..v tomto mezičase pro uvědomění..se ukazuje vhled na učební prostor v období mezi životy, kde se učí, jak správně komunikovat s fyzickým tělem a jak tělo reaguje na naše pokyny..duše klientky toto nechce vidět, že na teorie nemá čas, že raději chodí do životů pro praxi..nechce přijmout fakt, že přípravu na inkarnaci podcenila a že je to její zodpovědnost, že se teoreticky dostatečně nepřipravila..je tam veliká zarputilost a neochota přiznat vlastní chybu..ukazuji jí situace z toho minulého života, kde se přesně tak stejně choval ten otec a kde ho za to odsuzovala..tím se vše prolamuje, je tam pochopení, pokora a to jak k tomu životu, tak k celé veliké lekci, kterou ten život přinesl..už je tam schopnost vlastního uvědomění zodpovědnosti..nyní se může i ona omluvit otci za jeho odsuzování, že byl nekompromisní a paličatý..uvědomila si, že nemá právo nikoho soudit, když sama dělá totéž..otec je dojat, oba brečí a omlouvají se vzájemně. Je to velice silný a léčivý okamžik.(ten minulý tatínek je i současným tatínkem). Doporučuji klientce, aby si vzala zpět všechny odevzdané energie a to jak mentálně, tak pak i sama na fyzické rovině - vědomě. Také se zrušil signál tělu, že tělo nemá chránit před infekcemi a bakteriemi a dalšími cizími vlivy a naopak mu má poděkovat a poprosit, at vše pečlivě hlídá, že má její podporu a že si dobře a snadno se vším poradí a to k úplnému uzdravení.

Klientka ještě dostala "domácí úkol" pro práci s tělem na poléčení té rakoviny a okamžiku smrti.

Výsledek na fyzické rovině v přítomnosti:

Po terapii klientka cítila úlevu, břicho stále bolelo, ale již mohla lépe chodit. V přítomném životě ji také provázely problémy s trávením, které byly schodné s tím minulým životem. Nikdo ji nedokázal pochopit. (jak příznačné, že :-))

Po splnění úkolů se situace ještě zlepšila.Břicho přestalo bolet a krevní testy doložily, že CRP kleslo ze 140 na 98 a po dalších 3 dnech na 26. Duše pochopila, tělo se mohlo vyléčit!