Co cítíte? Na co myslíte … když se podíváte na tuto vážku?

Já vnímám vděk, křehkost, dokonalost a zároveň jakousi pomíjivost. V okamžiku, kdy jsem měla možnost tuto nádhernou bytost vyfotit jsem cítila štěstí a neskonalý vděk za ten vzácný okamžik blízkého setkání. Propojení s přírodou. Dar takové krásy. Vážka byla zraněná a díky tomu se stala blízkou. Seděla na zábradlí mostku a ten, kdo se „díval“ se s ní mohl setkat. Bylo hodně lidí, kteří si ji nevšimli … nedívali se …nebyli přítomni … byli ve svých hlavách, starostech, plánech, obavách …byli někde jinde. Ztraceni a zahloubáni. Škoda. Bylo to nádherné a jedinečné setkání. Z celého srdce jsem za něj do dneška vděčná.

P.S.: Dívejte se! Buďte přítomni! Stojí to za to! Starosti a strachy nám neutečou, ale zázraky všedních i nevšedních dní ano.

P.S.2: A jak se dívat? Jak být přítomný? Jak ovládnou svoji mysl a neutápět se v jejích nekonečných příbězích a obavách? Jak žít naplno a beze strachu? Jak vnímat krásu a dary, které jsou všude kolem nás? Jak opět ucítit vděk a propojení s přírodou ..

Jak umět žít přítomný okamžik?

… a spoustu dalších „Jak“, bych tu mohla vypisovat až do rána. No Jak? … tak, že se rozhodnete to změnit. Tak, že začnete měnit sebe. Své zvyky, postoje, názory, strachy, omezení, důvody. Tak, že se začnete vědomě zajímat o svět kolem Vás. O to, jak Vás to vše ovlivňuje a jak Vy a Váš vnitřní svět, ovlivňuje Vaše okolí. Jedině tak, že budete vnímaví a vědomí a aktivní ve svém žití. A pokud stále nevíte JAK začít, koukněte třeba na přehled mých workshopů zde nebo na nabídku mých služeb a třeba Vás něco z toho osloví a budete moci udělat první krůčky, kroky a pak už poběžíte sami. Za svým snem, za svoji touhou a cílem.